Už žádný Mordor: Nový Žižkov navrhne Eva Jiřičná

Unikátní rozvlněné věže od architektky Evy Jiřičné budou dominovat centru Nového Žižkova spolu s velkým parkem, ten bude namísto nefunkčních telekomunikačních budov

Jan Bělohubý

Žižkov - Projekt Evy Jiřičné a jejího pražského ateliéru AI Design -  to je unikátní stavba typická hravým rozvlněným designem, která však v sobě skrývá nečekané technické řešení. Projekt Evy Jiřičné zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži na komplex rezidenčních staveb na místě dosluhující telekomunikační budov lidově zvané Mordor na Praze 3. O možnost stavět na tomto atraktivním místě se ucházelo 98 ateliérů z 30 zemí celého světa včetně některých skutečných hvězd světové architektury. Propracované řešení staveb s velkorysým veřejným prostorem, se kterým Jiřičná přichází, porotce soutěže přesvědčilo. Ve třech výškově gradujících věžích nepřesahujících 100 metrů jsou navrženy nadstandardní byty, zatímco ve vedlejším moderním městském bloku jsou cenově dostupnější byty. Součástí projektu je také mateřská školka s velkou zahradou a dětským hřištěm.

Česko-britská architektka našla inspiraci v přírodě

„Design se vyvinul v souladu s technologií tak, aby byl výsledek nejenom esteticky zajímavý, ale také odpovídající nejvyšším technickým možnostem,“ vysvětlila architektka Eva Jiřičná důvody, proč volila poměrně nákladné řešení rozvlněných balkonů s ohýbaným sklem. Spojení prostoru uvnitř s okolím díky volnému pohledu z oken a venkovnímu prostoru se zelení je pro autorku velmi důležité. Inspiraci k celému řešení našla slavná česko-britská architektka v přírodě. „Snažím se vždy inspirovat tím, jak staví příroda,“ vysvětlila použití organických tvarů fasády. V dolních patrech bytových domů jsou rozsáhlé komerční prostory pro služby, obchody, restaurace a kavárny. V návrhu je kladen mimořádný důraz na velký veřejný prostor se zelení, fontánou a uměleckými díly. Celkem se tak zde veřejnosti otevře téměř 70 procent z celkové velikosti tohoto pozemku, tedy plocha asi 27.000 m2. To odpovídá rozloze tří Staroměstských náměstí.  „Návrh paní architektky Jiřičné nepřináší jen výjimečnou architekturu a pokročilé světové inženýrství, ale nabízí také lidem z okolí možnost vzniku skutečného Centra Nového Žižkova. Projekt jsme tak nazvali proto, že intenzivně vnímáme potřebu vytvořit atraktivní a živý veřejný prostor v této části města, kterou čeká velmi dynamický rozvoj. Kvalitní venkovní prostor s rozsáhlou zelení lidem umožní trávit zde volný čas, setkávat se, zkrátka žít ve městě,“ říká zakladatel a šéf investorské společnosti Central Group Dušan Kunovský.

Špička světového inženýrství v Praze

Architekti Eva Jiřičná a Petr Vágner (AI Design) se při přípravě návrhu spojili s prestižním architektonicko-inženýrským ateliérem ARUP z Londýna. Ten navrhoval a kalkuloval řadu z těch nejunikátnějších a nejsložitějších technických řešení staveb po celém světě, včetně dostavby Gaudího chrámu Sagrada Familia v Barceloně, opery v Sydney nebo mnoha světových mrakodrapů. Výsledek pracovního spojení ateliérů AI Design a ARUP je unikátní – rozvlněné věže s originální rozehranou architekturou a zároveň s ojedinělým technickým řešením, které do Prahy přináší světové inženýrství a nejmodernější technologie.

V porotě zasedl i Josef Peskot

Porota ocenila nejen kvalitní architekturu, ale také velkorysý veřejný prostor. Porotu mezinárodní soutěže, kterou tvořila skutečně hvězdná sestava, návrh Evy Jiřičné přesvědčil. Šéfem poroty byl známý architekt a vysokoškolský pedagog Zdeněk Fránek, v porotě dále zasedl nejoceňovanější český architekt Josef Pleskot, hlavní autor pražského Metropolitního plánu Roman Koucký a známý propagátor architektury David Vávra. Sestavu pěti porotců pak doplnil šéf Central Group Dušan Kunovský s 25letou zkušenosti v developmentu.

-

Názor: Lokalita pro výškové stavby velmi vhodná

Vhodnost výškové zástavby na tomto místě prokázala i proběhlá mezinárodní soutěž, kdy se většina návrhů pohybovala kolem 100 metrů a často až do 130 metrů. Návrh Evy Jiřičné respektuje pravidlo připravovaného pražského Metropolitního plánu, kdy nové stavby nemají přesahovat stometrovou hranici. Její tři kruhové rozvlněné věze postupně výškově gradují a jsou odstupňované každá o tři patra. Nejnižší věž má kolem 80 metrů, prostřední zhruba 90 metrů a ta nejvyšší nepřesahuje metrů 100. V pražském kontextu je důležité vnímání vyšších staveb z dálkových pohledů. A v tom je návrh Evy Jiřičné pozitivně hodnocen. Z hlavních směrů od centra vytváří postupně se gradující "kupu", což je výrazně vhodnější než jen výškový solitér bez okolních vyšších staveb. "Spolu s paní architektkou Jiřičnou si uvědomujeme, že výška je v Praze vždy velkým tématem a že tato stavba bude hodně diskutována a bude mít také své hlasité odpůrce. Ale kde jinde by měly vznikat vyšší stavby než na místě, kde už dnes stojí stávající výšková telekomunikační budova a kde jsou na dominantní stavbu všichni v Praze už zvyklí? Pozemek se navíc nachází daleko mimo území Pražské památkové rezervace a je v sousedství stávajících nových vyšších staveb", hodnotí návrh Kunovský. Podle něj se musí Praha koncepčně rozhodnout, jak chce do budoucna stavebně reagovat na přirozený velký nárůst počtu obyvatel. "Ať se to někomu líbí nebo ne, faktem je, že podle statistiky ČSÚ naroste počet obyvatel Prahy do roku 2030 o nějakých 150 tisíc lidí, ale v reálu spíše výrazně více. A metropole se musí rozhodnout, zda se chce zvětšovat do šířky a stavět na okrajích a za městem, nebo naopak stavět hustěji a do výšky. Jiná cesta není," dodává šéf Central Group.