Nekosené trávníky metropole jsou domovem tisíců infikovaných klíšťat

Víte, že v hlavním městě a jeho běžné zeleni je nadprůměrný výskyt klíšťat? Podle zpráv hygieniků má Praha velký počet těchto kousavých bestií infikovaných. Mluvíme o běžné zelení v centru či širším centru, kam si chodí děti hrát, kde se posadíte k pikniku či se chcete natáhnout do trávy. Nad „luční vizáží“ hlavního města se pozastavují i cizinci. „Vracím se přes Prahu domů do Belgie z cest po ruských městech,“ uvedla pro Naši Prahu při anketě v centru čtyřiadvacetiletá studentka Emma z Bruselu. „Když srovnám úroveň sekání zeleně u nás i mně známými lokalitami ve Francii nebo Británii, s místy v Rusku, které jsem nyní navštívila, tak vaše jinak krásné město řadím bohužel určitě na východ. I v západní Evropě klademe důraz na estetiku a ekologii, ale často neposekané části trávníků a parků v Praze vidím spíš jako kombinaci nezájmu a nejasnosti, kdo se u vás o co stará.“ Ano, to je jeden z důvodů stížností Pražanů, o různé kousky zeleně se totiž starají různé subjekty. Obvykle negativní stížnosti „schytají“ vždy místní radnice. Za seče ale odpovídá vlastník pozemků, mohou to být tedy nejen radnice. Jsou i pozemky soukromé, městské, ve správě různých městských či jiných organizací, velké zastoupení má i TSK. Dle výzvy v minulém vydání a na www.nasepraha.cz čtenáři posílali květnové fotografie. Mezi stížnostmi Pražanů byly argumenty i zdraví ohrožující. Lidé si všímají i vliv alergenů. Podle informací lékařů totiž rozhodně neklesá počet dětí (ale i dospělých) s novými alergiemi. Je ale horší nebezpečí. Podle tematického serveru Pozorklíště.cz totiž „obecně se klíště vyskytuje všude, kde je tráva vyšší než 20 cm,“ přičemž vyvrací mýtus, že klíšťat padají ze stromů v lese, ale naopak „setkat se však s nimi můžete i na zahrádce, na louce či procházce v městském parku.“ Takže: jak vysokou trávu pozorujete ve svém okolí?

Stromovka, Šárka, Ďáblice, Modřany, Hostivař…

Již řadu let zaměstnanci Hygienické stanice hlavního města Prahy prochází pražské parky a lesy s flanelovou látkou se středně dlouhým vlasem, která připomíná srst zvířete, na kterou se z keřů a trávy klíšťata jednoduše přichycují. „Cílem je zjistit infekčnost letošních klíšťat v Praze. Zaměřujeme se jednak na vyšetření na Lymeskou boreliózu, kterou provádí Národní referenční laboratoř pro Lymeskou borreliózu Státního zdravotního ústavu v Praze, jednak na klíšťovou meningoencefalitidu,“ upřesňuje Jan Jarolímek, ředitel pražské hygieny. Na encefalitidu je možné se nechat očkovat. Sběr probíhá obvykle v květnu. „Čekáme na příznivé klimatické podmínky pro výskyt klíšťat, kdy denní teplota neklesne pod deset stupňů a noční pod nulu,“ upřesňuje Zdeňka Jágrová, ředitelka protiepidemického odboru pražské hygienické stanice. Hygienici se zaměří na jedenáct dlouhodobě sledovaných pražských lokalit. Například jsou to Kunratický les, Modřanská rokle, Divoká Šárka, Stromovka, Ďáblický háj nebo Hostivařský les. Očekává se, že zimní a mrazivé počasí ovlivnilo množství klíšťat v metropoli, ale o kolik se snížil jejich počet a infekčnost, to se zatím s jistotou určit nedá. „Nová sezóna a první sběr ukáže skutečný stav po zimním období,“ doplnila epidemioložka Jaroslava Zelenková.

Rady Naší Prahy: Jak se chránit před nákazou pražskými klíšťaty

• Co jsou nejrizikovější faktory pro nakažení přisání infikovaným klíštětem? Délka přisátí, věk kousnutého a jeho celková zdravotní kondice, i další.

• Je vhodné se nechat očkovat proti encefalitidě jen před sezónou? Ne: očkování odborníci doporučují po celý rok, dětem, dospělým, i seniorům. Pokud zaplatíte u praktického lékaře očkování, může jej nebo část pojišťovna uhradit. VZP (111) přispívá sumou pět set korun, ZPMV (211) šest set korun, Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (205) až sedm set korun a pro děti až 1500 Kč a další též. První přeočkování po třech letech, další asi po pěti.

• Existuje i očkování proti infikovanými klíšťaty přenášené borelióze? Ne.

• Hrozí nemoci z klíšťat i zvířatům? Ano.

• Padají klíšťata ze stromů? Ne. Vyskytují se v nízko posekané trávě? Minimálně. Vyskytují se v neposekané trávě? Velmi.

Infikovaní: Více ženy a senioři

Klíště chytlo v Praze hodně lidí. „Bezmála každý třetí klient VZP měl v uplynulém roce klíště. Prakticky všichni vědí, že se mohou nakazit klíšťovou encefalitidou, která může mít velmi vážné trvalé následky a v krajním případě způsobit i smrt. Přesto však očkování proti této nemoci využilo jen 25 % klientů nejsilnější tuzemské zdravotní pojišťovny. Jedním z důvodů může být i to, že 38 % lidí nemá obecně důvěru v očkování a bojí se vedlejších účinků. Vyplynulo to z průzkumu VZP začátkem března,“ uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý. Lidé se ale očkování bojí zbytečně. „Vakcíny, které jsou na trhu, jsou bezpečné, nejsou hlášeny žádné závažné vedlejší účinky. Jako u každého očkování se i v tomto případě může objevit zarudnutí a otok v místě vpichu, případně zvýšená teplota, únava a slabost, ale tyto projevy za dva tři dny odezní,“ uvedl profesor Roman Chlíbek, vědecký sekretář České vakcinologické společnosti. Odborníci evidují v Praze i další klíšťaty přenášené nemoce: Babesie, Bartonella či Tularemie (podle serveru Klíště.cz jsou nakažená klíšťata i v Praze) a u ehrlichiózy je v metropoli pozitivních klíšťat už několik procent. zatímco očkování proti encefalitidě existuje, naopak neexistuje proti klíšťaty přenášené borelióze: Lymeskou boreliózou onemocnělo loni v Praze 208 lidí (z toho 116x ženy, 92x muži), do šedesáti let bylo evidováno 129 případů, 79 případů se týkalo lidí nad 60 let. „Kromě člověka postihuje borelióza velice často psy, kočky a některá hospodářská i divoce žijící zvířata,“ uvedli specialisté z laboratoře Protean, specializující se na problematiku nemocí z klíšťat. Kde neexistuje možnost očkování, pomůže jen prevence, a hlavně rychlé správné odstranění klíštěte.

Jde i o úspory a podporu včelek

Z pohledu města pak může být řešením nesnižování rozpočtů na sekání v lokalitách či nepoužívat ideologické důvody pro luční zjev částí města, ale naopak důkladné a včasné sekání trávy na nízkou výši. Na frekvenci sekání trávy totiž mají vliv ekonomické i politické tlaky. Příklad? Například radnice šesté městské části již před loňskou sezónou zdůvodnění snížení počtu sečí na vybraných místech uvedla, že rozhodnutí bylo učiněno i z důvodu, že „při příliš často opakované seči trávy nedochází k vysemenění trav, nevykvetou luční květiny, a tím se výrazně snižuje počet zastoupených rostlinných druhů v trávnících“. Má to podle mínění radnice za následek „další negativní návazné jevy – např. omezený výskyt včel a dalších druhů hmyzu“. Opatření se ale nelíbilo opozičním zastupitelům. „Méně sekaný zelený pás měl být třeba podél ZŠ Na Hanspaulce. Rodiče alergiků džungli u školy určitě ocení, a kdekdo bude mít radost, že se v neposekané trávě dobře daří klíšťatům,“ poznamenal při té příležitosti tamní opoziční zastupitel Jakub Stárek (ODS). „Z mapy snížených sečí je evidentní, že tady byl občan opět až na druhém místě. Ale hlavně že brouka necháme žít,“ komentuje. Podle něj vzrostlá tráva také komplikuje život pejskařům, kteří mezi přerostlou trávou ztrácejí motivaci uklízet po svých psech. Omezení sekání kvůli broukům a úspoře se nelíbí ani některým ředitelům škol: „Měla by se lépe rozlišovat zeleň ve městě a louky u přírodních parků, kde by to bylo v pořádku,“ říká ředitelka hanspaulské školy Marie Pojerová.

Nebezpečí nestříhané trávy je napříč Prahou

Podobné lokální boje se svádí v dalších městských částech. V květnu 2017 přišly do redakce Naší Prahy a prostřednictvím našeho celopražského facebooku f/casopisNasePraha stížnosti a obrázky z většiny čtvrtí. Nejvíce asi z Prahy 8. Zde došlo ke změně úklidové firmy a kroky k nápravě musela dělat i tamní radnice. Ta se dokonce zdejším obyvatelům omluvila a řešila i téma smluvních pokud či náhradního dodavatele služeb. Zde nastává problém: při výběru správních firem totiž úřady mohou mít pochybnosti o kapacitě a schopnosti poskytnout objednané služby, ale dle dikce zákona a díky vynalézavosti různých aktivistů či spolků musí preferovat nejnižší cenovou nabídku.

V hospodě nebo efektivněji?

Kam se tedy napříč metropolí obrátit s podněty na sekání trávy? Na vlastníka či správce, ale nápravu řeší i místní úřady. I když nahlášený problém (přerostlá tráva, černá skládka) není v její kompetenci, umí podniknout patřičné kroky. Podle informací Naší Prahy prakticky v drtivé většině městských částí existuje místní elektronický systém hlášení a evidence problémů v zeleni formou MMS. Obvyklý MMS-ing (radniční systémy s názvy jako MMS-Podněty a Čistá Praha XY) mívá podobu mms@příslušnápraha.cz: např. V P10 to je mms@praha10.cz, (zdejší radnice byla před deseti lety první v Praze, která hlášení problémů v zeleni včetně skládek zavedla), na protějším břehu zas mms@Praha6.cz, některé radnice využívají starší síť Mepnet (např. mms@p9.mepnet.cz, mms@p13.mepnet.cz. Jinde zvolily radnice vlastní komunikační kanál (info@cistatrojka.cz ) či využívají svou infolinku (infolinka@praha2.cz). Nahlásit problém je možné i mailem (s fotkou), pomocí smartphonu, běžnou radniční call-linkou či telefonátem obvykle na odbor zeleně. Patrně nejméně efektivní bývá sdílení a nadávání v „diskuzních“ skupinách: tam si jako v hospodě můžete zanadávat, ale to je asi to jediné, k čemu to slouží. Úřady napříč metropolí přitom žádají: informujte nás prosím co nejefektivnější cestou. Podle zkušeností redaktorů Naší Prahy příslušní úředníci mají zájem problém řešit, a netouží podléhat vlivům politiků z důvodů rozpočtových úspor ani ideových.

V květnu Naše Praha zaevidovala na sekání trávy mnoho stížností. Co myslíte: bude to v červnu lepší?