Tomáš Fröde ze skupiny Imodium: „Sdílená kola jsou skvělý nápad!“

Do Prahy vás před více než deseti lety přivedla práce, nebo láska?

Práce, ale vzal jsem to sem s téměř dvouletou oklikou. Pocházím z rockerské rodiny, v níž můj bratr úspěšně spoluzakládal jedno východočeské rádio a posléze v něm moderoval. A i já se chtěl živit mluveným slovem. Vystudoval jsem sice strojní průmyslovku, ale v oboru jsem pracovat nechtěl, nebavilo mě to. Hledal jsem si proto moderátorské místo.

A štěstí se na vás usmálo v…?
Až v České Lípě, což je z mého rodného Broumova přibližně 200 kilometrů. Vydal jsem se tam na konkurz a uspěl. Sice jsem potom přespával v budově rádia v malém kamrlíku na karimatce, ale to mi nevadilo, alespoň jsem měl klid a mohl napsat všechny texty na naší druhou desku. V moderátorské roli jsem strávil skoro dva roky, ale, a teď už to můžu přiznat, přibližně v půlce mého působení jsem během svého vysílání poslouchal pražské rádio RockZone 105,9 a umínil si, že v něm jednou budu pracovat. A když jsem v RockZone 105,9 byl asi potřetí na rozhovoru o naší skupině, vyložil jsem karty na stůl. Štěstí znovu stálo při mně, časem se tam uvolnilo místo a já si splnil svůj sen.

Kde jste se v Praze bydlel?
Momentálně bydlím v Kobylisích a jsem tu velice spokojený. Ale předtím jsem vystřídal v průběhu deseti let snad osm bytů. Pořád jsem se musel stěhovat a podotýkám, že ne vlastní vinou. Nakonec jsem se usadil ve zmiňovaných Kobylisích. Překročil jsem práh bytu a věděl, že v něm chci zůstat.

Chtěl byste zůstat v Kobylisích natrvalo?
Asi ne, do 19 let jsem žil v domě, který měl zahradu vpředu i vzadu. Moje kotva proto spadne spíše na okraji Prahy a měla by mít podobu menšího domku se zahradou.

Lidé přicházející z menších měst do naší metropole si často stěžují, že Praha je na ně příliš rušná až hektická. Měl jste s tím také problém?
Naopak! Já Prahu miloval už jako puberťák. Jezdil jsem sem za kamarádem, navštěvoval klubové a halové koncerty a byl nadšený z toho, že se tu nechodí spát už v osm hodin večer… Je ale pravda, že někteří moji další kamarádi tu vydrželi dva tři roky a pak se vrátili domů, protože Prahu přestali stíhat.

Což asi není váš případ…

Určitě ne. Já se s Prahou sžil dokonale, baví mne, že v podstatě v jakoukoliv hodinu se tu pořád něco děje. Do Broumova jezdím za rodiči pouze na několik dní a pak zase hurá zpátky do velkoměsta.

Jaká jsou v Praze vaše oblíbená místa?
Na prvním místě musím zmínit Rock Café. Když jsme tu měli mít jako náctiletí první koncert, několik dní jsme z toho nespali, byla to pro nás ohromná událost. V létě mám rád setkávací místa, například Stromovku či Letnou, kde si parta lidí může sednout do trávy a klábosit.

„Bytová turné pořádáme pro naše fanoušky zcela zdarma“

A co náplavky?
Ty mi přijdou dost přehuštěné, nemusím mít fyzický kontakt kde s kým (úsměv). Ale přiznávám, že letos jsem je navštěvoval snad nejčastěji, co v Praze bydlím, a to díky koncertům na lodích.

Co vás na hlavním městě ještě baví?

Sdílení kol, to je úžasná věc. Letos jsem si pořídil svoje, ale moje přítelkyně ho nemá. Tak si dojedeme na point, kde si kolo vybere. Nejsem ujetý na technologické vymoženosti, ale tohle mne fakt baví. Vytáhnu mobil, přes aplikaci si kolo odemknu, s přítelkyní se projedeme a pak ho zase někde zamknu. Paráda.

Takže se po Praze pohybujete hlavně na kole?
Já jsem „emhádéčkový“, jelikož nevlastním řidičský průkaz. Nejsem zpruzený, když v tramvaji třeba křičí dítě nebo mi o minutu ujede metro. Pořád lepší, než jezdit autem, stejně nevím, kde bych ho zaparkoval. Záměr omatlat celou Prahu parkovacími zónami asi chápu, ale mohla být jiná pravidla. Pokud za mnou přijedou rodiče, hodně času strávíme hledáním volného místa k zaparkování. A to mi přijde jako zbytečně promarněná doba.

Když jsem hledal na internetu informace o vaší kapele a zadal název Imodium, první, co mne bouchlo do očí, byla reklama na lék proti průjmu. Proč jste si zvolili takový název?
Asi v 15 letech jsem doslova hltal biografii skupiny Nirvana, tahle knížka pro mne byla něco jako bible, přečetl jsem ji snad čtyřicetkrát. A v jedné kapitole se popisovalo turné Nirvany po Americe, kde je doprovázela jiná skupina, jejíž člen měl zažívací problémy a užíval právě lék Imodium. To slovo se mi líbilo a moc jsem nepřemýšlel nad souvislostmi. A upřímně – kdo před zhruba 15 lety o tomhle léku něco věděl u nás?

Moc lidí to asi nebylo, ale teď byste s tím mohli mít oplétačky…

Když jsme vydávali první desku v roce 2004, právníci vydavatele to zjišťovali a mělo by to být v pořádku. Každý působíme v jiném oboru (úsměv).

Vaše skupina zřejmě jako jediná v republice pořádá bytová turné. Jak jste na tento nápad přišli?
Napadlo nás to před více než deseti lety a mělo to být vánoční poděkování našim fanouškům. Jenže jsem skoro každý rok končil na pohotovosti s hlasivkami, kde mi píchali kalciovky, abych mohl zpívat druhý den. Takže prosinec jsme už vyškrtli. Navíc jsme se štvali, hráli jsme až pětkrát denně a přejížděli z jednoho kouta republiky do druhého. To už jsme také odbourali.

A jak bytové turné tedy probíhá?
Vyhradíme si jeden víkend v roce a stanovíme, že hrajeme buď v Čechách, nebo na Moravě. Lidé se přihlásí a my podle nastaveného systému vybereme, kam se vydáme. Přijedeme, odehrajeme půlhodinový koncert a pak si zhruba stejnou dobu povídáme s hostiteli. Všechno zcela bezplatně, nikdo nám nic neplatí! Jsou lidé, ke kterým se rádi vracíme, například u třígenerační rodiny na okraji Prahy jsme byli snad už šestkrát. Je to pro nás obrovská sonda do života našich fanoušků a ještě se nám nestalo, že bychom byli někde zklamaní.

Přijďte si poslechnout Imodium!
Skupina pokřtí 26. října v Rock Café svoje páté CD s názvem Element. Akce se zúčastní i spolupracující hosté - Michal Pelant, dvorní kytarista Davida Kollera, mladá úspěšná rapperka Sharkass a Michal Skořepa z kapely Stroy. Imodium vystoupí také ve společnosti dechového orchestru Kolíňanka a bude to prý neopakovatelný zážitek!

Tomáš Fröde

Narozen 4. května 1986 v Broumově

Zpěvák a kytarista kapely Imodium, moderátor na rádiu RockZone 105,9

Svobodný, bezdětný