Lucie Výborná: Čas podívat se do občanky

Co vás láká víc, televize nebo rozhlas?

Nejradši mám přímý přenos. To, co se děje  v přímém  přenosu je dobře,  živí to moji radost  a dětské očekávání, že nevíme, co se stane v příští minutě, stejně,  jako nevíme co se stane v životě. Ale kdybych si měla skutečně vybrat místo, kde se pracuje a kde se cítím velmi uvolněně a jsem tam skutečně doma, tak je to rádio. 

Máte a nebo měla jste novinářský vzor?

Měla jsem až do sklonku minulého roku maminku, pracovala jako dramaturgyně, která sice nebyla vzorem, ale korigovala mne, byla velmi přísná, a když jsem začínala ať už v rádiu nebo v televizi,  tak jsem dostávala hrozně  vynadáno za různé věci, až jsem si myslela, že mne nenávidí, a že jsem strašně špatná. Těch sdělených oprav časem ubývalo. Máma nebyla vzor, jako spíš ten, kdo vás usměrní, abyste se mohl posunout někam dál -  to považuji  za daleko důležitější. 

Když se píše pro noviny, člověk má šanci  se  opravit, v živém vysílání  nelze nic vzít zpátky.  Prožila jste  někdy okamžik, kdy by si člověk nafackoval za to, co řekl, a nebo se nejraději propadl do země?

Nikdy jsem to takhle neměla.  V přímém přenosu je to fér, všichni vidí a slyší, když jsi nepřipravenej, hloupej nebo pomalej. Je to ta nejhrubší pravda. Byly chvíle, které jsem neměla ráda.  Říkala jsem si, tohle by člověk mohl udělat líp, ale nikdy ne, kéž by to zmizelo.

Kde pořád berete lidi, jak si je vybíráte, máte nějakého dohazovače či nadháněče? 

Sama bych to dělat nemohla. Mám skvělého dramaturga Martina Maška, s kterým děláme přes osm let, známe se navzájem, víme, co si kdo může dovolit.

Nechci říct, že se nikdy nespleteme, ale víme, co bychom lidem rádi nabídli. Vypadá to, že zajímavých  lidí je málo, ale není to tak, já si třeba snažím  vytvářet alternativní kulturu, courám se po přednáškách, ptám na zajímavé lidi, no a když se třeba objeví člověk,  který si najde  kus území nikoho a vyhlásí tam nový stát,  tak se zajímám o to, zda to  co dělá má hlavu i patu, jestli to není jen exhibicionista,  a když zjistím, že není  tak zkusím i jeho. Miluju lidi, kteří hoří … takovým typům nechybí zapálení pro věc ani v sedmdesáti letech …myslím, že všichni potřebujeme dobré inspirace.

Máte druhou novinářskou profesi - fotografování  nehodláte vydat knihu?

Ne myslím si, že knih je hodně, a když chce někdo vydat knihu tak říkám, běž a do Paláce knih a   projdi   od patra minus dva do patra plus čtyři, nespěchej, dej si tři čtyři  hodinky, a když i potom budeš mít pocit, že to, co chceš lidstvu sdělit je vytištění hodné, pak piš. Nesmírně si vážím mnoha vynikajících spisovatelů, mají můj obrovský respekt. A tak nemyslím, že bych něco vydala. Možná tak v devadesáti?

Ve vaší profesi jste se potkala se světovými hvězdami, dokonce i s Terminátorem alias Barbarem Conanem. Píšete si a Arnoldem třeba k Vánocům?

Arnold Schwarzenegger mi fakt nepíše. J Ale napsal mi třeba Ian Anderson z Jethro Tull a dostala jsem i pár pohlednic od Mika Rutherforda z Genesis, s kterým jsem dělala v Praze rozhovor.  Když jsme končili, ptal se, kam jít po Praze, doporučila jsem mu zajímavá místa. Nechal jsem mu i telefon, i když jsem věděla, že nezavolá. Ráno volal, máme čtyři hodiny času, proveď nás po Praze. Uprosila jsem kolegy, aby za mně vzali službu a čtyři hodiny jsme chodili po Židovském městě a Pražském hradu a po staré Praze. Bylo to něco naprosto obyčejného, ale přitom výjimečného…

Jemnocit módních policistek v bulváru urazila vaše večerní róba, kterou jste is vzala po moderování Českých lvů, jemně řečeno to byl oděv trochu neobvyklý. Co se přihodilo? 

Myslíš spacák, po kterém steče každá ostuda?  Už se mohu přiznat. Plánujeme s kolegy horolezci expedici na osmitisícovku Cho Oyu, kam pojede i Honza Říha, nevidomý horolezec. Nechtěli jsme brát peníze z Nadačního fondu Světluška, naopak usmysleli jsme si, že právě jeho cesta vygeneruje pro Světlušku další finance. Tak vznikla akce Metr pro Světlušku, těch navíjecích metrů je 8201, tedy stejně,  jako měří  Cho Oyu. Metr pro Světlušku je normální sbírkový předmět, dá se koupit v Kavárně potmě  a při akcích Světlušky, stojí 30 korun. V Kavárně ho dostanete ke kávě jako dárek.

A pak jsem si řekla, že si nechám udělat šaty z outdorových materiálů  a vydražíme je pro Světlušku. Poprosila jsem českou outdoorovou firmu HighPoint, a  E.daniely, aby dali síly dohromady. Věděla jsem, že jsou pro každý punk, Daniela Flejšarová i Sigmund Schwarzkopf.   

Šaty vzbudily pozornost, což je dobré pro dražbu. Pak ale přišlo zemětřesení v Nepálu, po něm další … ted to vypadá,  že se expedice možná posune a já budu  vypadat jen jako pani se špatným vkusem.  Ale šaty určitě vydražíme.

Máte mnoho sportovních zájmů, řekl bych až úchylek, kolik sportů vlastně děláte?

Vyzkoušela jsem jich hodně, ale nedělám je všechny najednou, a taky v nich nejsem žádný mistr. Užívám si pohyb a přírodu, a taky se musím občas zbavit přebytečné energie.. Zabývám se už jen lezením a chozením po horách, v zimě skialpinismem a ráda si zasurfuji v oceánu. To je vše.

A když se pohybujete v extrémním prostředí, modlíte se někdy?

Mimo extrémní prostředí se modlím jen za druhé. Ale když bych měla vzpomenout situaci, o které mluvíš, když jsme byli na K2 v kritickém  místě, kudy jsme měli projít, říkali jsme si - buď se ten svah utrhne, nebo ne. Jediné, co mě v tu chvíli napadlo bylo: „… tolik lidí se za vás doma modlí, přece není možné, aby se to utrhlo  zrovna teď.“

Než jsem odjížděla, dostala jsem požehnání od svého kamaráda, který je benediktin,  od dalšího, který je dominikán  a od jedné řádové sestry.  Navíc spousta lidí na tebe myslí v dobrém a to ti dodá klid, když jdeš do něčeho, čemu se dá říci nejistá sezóna.

Stejně, když někde pobíháte, na kolik se vlastně cítíte let?

Cítím se výborně, to jen kamarádi a kolegové si ze mě občas dělají legraci, a říkají, že bych se už konečně měla podívat do občanky. To je blbost, říkala jsem si. Letos o dovolené jsem si hezky surfovala, a chtěla jsem sjet vlnu větší, než bych měla. Když jsem po pádu a následné mele vytáhla prkno z vody úplně zhroucená, ale živá,  tak jsem si nakonec řekla: přece jen se do té občanky podívám….

Lucie Výborná

(* 1969, Hradec Králové)  novinářka a  rozhlasová a televizní moderátorka.  Začínala v Radio City,  v TV Nova  moderovala  šest let Snídani s novou,  Na rádiu Frekvence 1 vytvořila  pořady Kočkovaná, Osobnosti a Kavárna u Lucie.  Od roku 2008 moderuje  na stanici  Český rozhlas 1 dopolední blok a zve si nejrůznější zajímavé lidi.  Moderovala také koncerty Lidí dobré vůle na Velelehradě, či Svatojanské navalis a samozřejmě nechybí ani u moderování  pro Světlušku. Má za sebou i moderování Českých lvů,  Autoškoly národa a dalších událostí. Manžel Jaroslav Poříz, dcera Vanessa.